Pokračování článku o jízdě po zrušených lokálkách s motorákem M240.0113.
Z Dubňan jsme potom přijeli do Mutěnic, když jsme na vjezdu – na trianglu – nevyužili možnost jet mimo vlastní stanici (triangl je v obvodu stanice) přímo na Hodonín. Míříme tedy podle plánu směrem na Zaječí.
Dva pohledy směrem na Dubňany a Hodonín: ten mírně více vlevo má za úkol připomenout na kolejišti jednoduše realizovatelný detail – na koleji mezi jejími vlastními kolejnicemi leží volně ložené (uskladněné) kolejnice.
Pohled více vpravo ukazuje další možný vzhled stokrát opakovaného motivu skladiště. Zde jsou posuvné dveře na vně na zdi umístěných kolejnicích. Zajímavé může být též zděné provedení sloupků pod rampou.
Třetí obrázek z Mutěnic ukazuje pohled opačným směrem, tedy na Čejč a Zaječí. Tento obrázek neobsahuje nic specificky významného, snad jen to, že trpaslíci mohou mezi návěstidly převažovat.
V Čejči je trpaslíků také hodně. Zatím se díváme směrem na Mutěnice a na staniční budovu. Zde je řada drobných prvků, na které bychom neměli zapomínat. Prefabrikované betonové zábradlí, dvoukolák a přejezd pro něj, lavička, koš, truhlíky na květiny, amplion, hodiny, nápisy.
Poněkud více doleva vidíme pokračování přejezdu pro vozík, v dálce u baráku pražce, betonové tvárnice.
A máme zde ty trpaslíky. Ten první má zřetelný sokl…
… druhý jen tak vysoký, aby tabulka Se4 ještě nezakrývala, co nemá.
Ovšem třetí trpaslík je parádní. Očekávám, že se na kolejišti dostanu mnohde do prostorově stísněných poměrů. Postavit trpaslíka takhle blízko zdi, na dotek, bych si netroufal. Očekával bych, že ve skutečnosti je to nepřípustné. A ono to jde! Sám motiv zdi z vodorovných betonových panelů a ocelových stojek by neměl být také příliš opomíjen.
Z odjíždějícího vlaku můžeme vyfotit kolejovou váhu…
…a po dalších pár metrech skladiště, zase jiné.
To jsem však již poněkud předběhnul, protože nejprve musel přijet motorák z protisměru. K objektu vlevo od něj se ještě vrátíme v další části. Nyní opouštíme Čejč a po pár set metrech odbočujeme zdánlivě na širé trati (ve skutečnosti jsme stále v obvodu žst. Čejč) na další trať bez osobní dopravy, a to od roku 1998.
Poblíž Terezína na přejezdu si můžeme povšimnout zajímavých detailů: Přejezdový výstražník VÚD jakoby podepřený třemi nožkami, betonový dvojitý sloup s rozvodnou skříňkou, na něm turistický rozcestník, skříň “přejezdové elektroniky” s telefonem a betonové patky zrušeného telegrafního sloupu.
Pokračování článku o jízdě po zrušených lokálkách s motorákem M240.0113.
