Řešení spřáhel pro podvozková vozidla TT, část 4

11.4. 2009

Spoluautoři: Michal Bednář (článek + realizace na vozidlech), Jiří Toufar (realizace na vozidlech)

Článek není komplexním pojednáním o spřáhlech v TT. Je zaměřen na přezbrojení (přestavby) vozidel na spřáhlo poslední generace (od roku 2006), a to způsobem, který nebyl dosud nikde publikován – s využitím spřáhel 08845.

Část 4

V této části článku (seriálu) se stručně seznámíme s postupem, jak spřáhlo 08845 na podvozek připevnit a umístit.
Demonstrovat to budeme na podvozku 26-2, který je u našich vozů jeden z nejrozšířenějších.
Úplně nejjednodušeji řečeno: umístíme spřáhlo do správné polohy vzhledem ke koleji, pak přijedeme k němu s podvozkem a slepíme je dohromady. Správná půdorysná poloha spřáhla je pochopitelně v ose koleje. Na výšce velmi záleží. Správnou výšku zajistíme, když bude jeho spodní plocha ve výšce 1.1 mm nad TK. To zvládneme zcela snadno, když na kolej položíme destičku o této tloušťce a na ni pak spřáhlo. Naštěstí má dole plošku.

Horní ploška levého dílu spřáhla, zvýrazněná v obrázku dole červenou elipsou, leží o něco výše, než spodní hrana čelníku podvozku. Ta je v obrázku zvýrazněna modrou elipsou, přesněji její střed, kam má být spřáhlo přilepeno. Pomůžeme si tak, že čelník ze spodní strany ztenčíme nožem, skalpelem nebo pilníkem.
Který nástroj je nejlepší se ukáže podle toho, kolik desetinek milimetru budeme chtít ubrat. Jsou v tom drobné rozdíly, mj. v závislosti na tom, jaká kolečka jsou v podvozku použita. Raději ubereme párkrát po menších vrstvách, aby podvozek a spřáhlo „nasucho“ měly prakticky nulovou vůli, s ní nám bude lepidlo držet nejlépe.
Ještě poznámku: Nám vycházelo potřebné ubrání tak „mikroskopické“, že se ani nehodilo dokumentovat ho fotograficky.

Na jednu z částí naneseme sekundové lepidlo, v pravé ruce přidržíme spřáhlo v ose koleje. S podvozkem přijedeme zleva a s mírným nadzvednutím necháme čelník dosednout na spřáhlo. Příjezd zleva není pro zábavu, doufáme, že přitom dostaneme do levé ruky správnou polohu podvozku vůči koleji, aby i on se nacházel půdorysně v ose koleje. V této „klíčové části“ výroby musíme trefit také míru zasunutí spřáhla pod podvozek a tím také polohu spřáhla vzhledem k nárazníkům. Je pochopitelné, že toto se bude lišit pro různé podvozky, různé typy vozů a také pro jejich konce.
Slepení ve správné poloze bývá realizováno na první pokus. Kdo bude začínat, může si to zkusit nanečisto například pomocí oboustranné lepící pásky (možná mechové a ze stran, protože plocha budoucího lepeného spoje bude většinou dost malá a páska se tam neudrží).

Obrázky nahoře i dole ukazují výsledek. Pro daný vůz byla montáž pohodlná, protože poloha čelníku vůči plošce spřáhla vycházela s rezervou vpravo i vlevo. Jinak řečeno nebyl by problém dát spřáhlo i o 2 mm více vlevo nebo o 3 vpravo, kdyby to bylo potřebné.
Obrázek nahoře prozrazuje, že jsme na focení použili jiný kus téhož podvozku. Aktualizováno: Čelník je uprostřed, nad spřáhlem, „opatřen“ zbytkem nálitku z formy, který v kombinaci s kapkou lepidla zakrývá pohled na lepené místo. Proto byl do obrázku vložen výřez snímku dalšího podvozku. Spodní hrana čelníku, i s vybráním pro spřáhlo, je obtažena modrou linkou, podobně jako bylo místo pro vybrání označeno o obrázek výše modrou elipsou. Červené šipky podobně ukazují na díl spřáhla, a to té jeho části, která byla o obrázek výše zvýrazněna červenou elipsou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *