Před dávnými dobami jsme jako vánoční dárek dostali stavebnici kadibudky v měřítku 1:87. Někteří nelenili, postavili ji a obrázky vyvěsili na web. Já měl tehdy nějaké připomínky a abych jen nekritizoval, slíbil jsem, že kadiboudu také postavím a na webu se pochlubím. Je to téměř rok, ale slib plním.
Takže slíbená rychlofotoreportáž ze stavby stavebnice kadibudky.
Nástroje nejvíce používané při stavbě, pinzeta a skalpel. Dají se použít téměř k čemukoli.
V návodu se často píše „pod zátěží nechat proschnout“ takže postupně téměř celá kadibudka skončila pod touto dlaždicí.
Rám kadibudky je nalepen na boční stěny, opět poputuje pod dlaždici.
Ještě jednou stejná situace – k lepení jsem použil neředěný Herkules. Nanášel jsem seříznutým párátkem, to množství, které je ve víčku by bohatě stačilo na několik kadibudek, kdyby Herkules nezasychal tak rychle.
Zadní stěna bez zavětrování mi přišla nejaká neúplná, tak jsem tam „přibil“ ještě jedno prkno. Tim jsem si zkomplikoval tvar sedátka.
Sestava zadní stěna + boky + sedátko
Přibyla čelní prkna, čelo jsem nepoužil, přišlo mi zbytečné. Dveře jsem spáchal nové z užších prken a bez srdíčka.
Střecha je polepená děrným štítkem – to bude plech, ale nějak se mi povedlo nalepit polovinu textem nahoru – o to víc bude třeba barvy. Dveře potřebovaly nové výztuhy, pyvodní nebyly přes celou šířku a krajní prkna by nebylo k čemu chytit.
Střecha je na místě.
Dveře by se daly přilepit, ale Zdeněk má panty. Takže lepit se nebude (alespoň ne teď).
Háky jsou na svém místě. Jako materiál jsem použil drát odmotaný z kytarové struny. Když jsem pro ně vrtal díry, trámek se mi rozlepil – je slepený ze dvou vrstev.
Druhá část pantů byla veselejší, zachránil mě zbytek leptu od návěstidel, kde byl dostatečně tenký plech. Dělení materiálu probíhalo nějak takto (měl jsem na tom prst, aby části neuletěly moc daleko)
Panty zatím jen položené, je pěkně vidět jak jsem okolí pantů popaplal vteřiňákem – to jsem fakt nechtěl.
A tady už dveře na svém místě
Ještě jednou, aby bylo vidět, že jsou pohyblivé a že to lepidlo opet nateklo kam nemělo.
Z nedostatku jiných barev jsem se rozhodl, že to zkusím temperama. Pokus o namíchání toho správného odstínu byl zmařen nejmladším členem rodiny.
Boj o pracovní místo jsem prohrál.
V náhradních prostorách jsem se pokusil nabarvit prkna na barvu dřeva vystaveného povětrnostním vlivům a střechu přetřít něčím, co bude imitovat plech.
Herkules nejsou hřebíky a tak vodu z temper nevydržel. I když jsem se jí snažil šetřit. Obecně si myslím, že na tohle nebyly tempery vhodná volba. Moc rychle schnou, nebo vyžadují moc vody. Navíc mají tendenci se hrudkovat a nezakryjou vteřiňák.
Střecha dostala červenou, místy hnědou jakože porerezlou. Střechu jsem ještě několikrát opravoval. Taky se vám už stalo, že jste chteli mít něco tak dokonalé, že stálým vylepšováním vzniklo něco, co bylo horší než první „nedokonalý“ výsledek?
Do spár jsem se pokusil prorůst mech, naředěná tempera do nich vzlínala jako divá. Ještě tak trefit ten správný odstín.
Když se něco začne kazit, tak pořádně. Dovnitř na podlahu jsem místo hnědé dal červenou ze střechy (špatně vypraný štětec na to stačil)
Ivoš měl pravdu, když psal, že materiál se při mokrém barvení kroutí. Naštěstí na kadibudce se nedá očekávat použití prvotřídního dřeva, tak není divu, že prkna trochu odstávají.
Tak jsem se rozhodl to dál nedráždit a nafotit to, co mi ještě zbylo. Ale neodolal jsem a opět jsem upravil nátěr na střeše….
Jiní kolegové naznačili ještě hlavy hřebíků, ale nevěděl jsem jak na to (zjistil jsem to až v této fázi), tak jsem to nechal být. Na plochém materiálu bych to zkusil špendlíkem, nebo tak něčím, ale v pevnost slepené kadiboudy jsem tolik nevěřil.
Celkové zhodnocení
Práce se stavebnicí pohodová, málo práce, relax. Nápad barvit temperama je bláznovství na toto mi nepřijdou vhodné. Střecha se mi nelíbí a když tak zpětně prohlížím fotky, měl jsem ji nechat být po svém prvním pokusu.
No a tak už zbývá jen tu budku postavit v mém oblíbeném měřítku 1:120, nějaké pokusy už jsem podnikl, zatím bez barvení, ale o tom až někdy jindy.
