Postavte si betonový most I.

6.11. 2009

Trilogií článků o betonových mostech bych rád přesvědčil železniční modelářstvo, že betonové mosty mají své místo na kolejišti, nejen proto, že jsou součástí skutečné železnice již desítky let, ale i proto, že takto lze postavit slušně vypadající most vlastními silami, bez pomoci stavebnice a za málo peněz. Začněme ale od začátku…

Hned na svém prvním pokusu o modul s dvoukolejnou tratí jsem chtěl postavit most. Začal jsem tedy prohlížet katalogy různých výrobců, zkoumat ceny, velikost, dostupnost a v neposlední řadě věrohodnost – resp. podobnost k originálu. Netrvalo dlouho a naznal jsem, že většina kupovaných mostů nesplňuje moje představy. Prohlásil jsem tedy použití kupovaného mostu za zbabělost a rozhodl se pro vlastní stavbu. Chvíli jsem koketoval s ocelovou příhradovou konstrukcí, ale nakonec jsem nenašel odvahu k realizaci. Při dalším hledání vhodného námětu mi padl do oka betonový most, který se nachází v Brně Černovicích na nákladní spojce.

Pravda, most je to betonový, mezi klasickými železničními modeláři žádný favorit, jenže já prostě nepatřím k paromilcům, takže moderní most byl spíš plus. Nejprve jsem se snažil přes kamarády ze stavební fakulty dostat k výkresům, ale po půl roce snažení jsem to vzdal, vzal foťák, metr, sekyrku a jídlo na 14 dní a vyrazil jsem městským hromadným autobusem číslo 44 k mostu. S tou sekyrou to byla samozřejmě nadsázka, ale bývala by se hodila, okolí drážních staveb většinou nemívá parkovou úpravu.

Zakreslování a zaměřování objektu jako je most, je celkem vhodné si předem rozmyslet. Důležitější, než přesné rozměry, jsou spíš proporce. Je dobré vyfotit celý most z co největší dálky s co největším zoomem (nejmenší perspektivní zkreslení), na skutečném mostě pak stačí změřit jeden (třeba opakující se) detail a pomocí něj zbylé rozměry odměřit z fotky v klidu a teple domova. Taky je celkem jedno kolik fotek napoprvé uděláte, když začnete malovat výkres, stejně zjistíte, že Vám stejně nějaký pohled chybí. Každá správná zaměřovací výprava má nejméně dvě kola…

Asi dva měsíce po druhé výpravě jsem našel na webu článek o trati Poprad – Plaveč, kde jsem se dočetl, že mostů stejné konstrukce je tam přehršel, že byly postaveny v roce 1965 a že jde první mosty z předepjatého betonu u nás. A taky tam měli výkres…

Potěšen skutečností, že most je v podstatě historická stavba z doby, kdy první dvě Bardotky ještě tahaly kačera a Brejlovci byli ještě na houbách, pustil jsem se do stavby. Černovický most má ve skutečnosti tři pole, mě stačil most mnohem kratší, tak jsem použil jen jedno krajní pole. Odměřené (a z části i odhadnuté) rozměry příčného řezu mostovkou pro měřítko H0 jsou patrny z obrázku, hnědý obdelník naznačuje původní tvar nosníku tratě.

Vlastní stavbu jsem si poněkud zkomplikoval, než jsem vybral vhodnou předlohu mostu na modelování, nevydržel jsem a postavil celý modul. Na modulu už byly položeny koleje, modul byl sjízdný a měl za sebou první provozní nasazení na setkání Zababova. Stál jsem tedy před úkolem dobastlit most do postaveného modulu. Nejprve bylo nutno zúžit nosník trati ze 116mm na 90mm. Pravda, most je taky široký 116mm, bohužel ve výšce temene kolejnice, kam už nosník nezasahuje. Použil jsem tedy svěrky a destičku překližky, kterou jsem přitáhl ke kolejím, abych je nepoškodil. Deska zároveň sloužila jako vodítko pro přímočarou pilu. Naštěstí se nic nerozbilo, modul přežil v tomto stavu další setkání.

Samotný příčný profil mostu jsem skládal z leteckých nosníků, na spodní části jsou profily 3×10, vždy dva vedle sebe, lepeny Herkulesem, lehce přebroušeny šmirglem. Tmeliti netřeba, je to zespod. Boční část se skládá ze dvou proužků lepenky 3×1 mm, zbytek (včetně úkosu) je vyřezán ze styroduru odporovou řezačkou pomocí šablony. Na tento základ jsem nalepil povrchovou vrstvu z kladívkového papíru, na kterou jsem předem vytiskl laserovou tiskárnou dělení jednotlivých panelů a krycích dlaždic na horní ploše. Panely mají ve skutečnosti délku 3 metry, dlaždice jsou 60×60 cm.

Podpěry mostu jsou rovněž z betonu, který má navíc trapézové prolisy. Znázornil jsem je jednostranně vlnitou lepenkou. Měl jsem trochu strach z tohoto laciného efektu, navíc jsem tu lepenku sehnal pouze růžovou… Nicméně dvě vrstvy barvy Agama beton 31M si s růžovou poradily. Na tomto místě je možná vhodné zmínit, že větší mosty nemají mostovku uloženou na podpěrách přímo, ale pomocí ložisek, která umožňují mostu dilatovat. Při pohledu na fotky ale žádná ložiska nejsou vidět, protože jsou schována za panely, zřejmě jako ochrana proti povětrnostním vlivům. Nám to podstatně usnadní práci, protože stačí udělat malou (1mm) mezeru mezi podpěrou a mostovkou a je hotovo.

Mostovku jsem také natřel lehce zředěnou Agamou, aby se nezalily vytištěné čáry, které opticky znázorňují spáry mezi panely. Zde bych jen upozornil na možnou zradu – je potřeba dát pozor nebo rovnou předem vyzkoušet, jak bude reagovat tisk na barvu. Toner z laserové tiskárny je totiž docela rozpustný v acetonu a inkoust z inkoustové tiskárny zase ve vodě.

Zbývají dokončovací práce. Horní stranu mostu jsem zaštěrkoval až na úroveň dlaždic, dotvořil násep, zasel trávu, ale to už je jiná pohádka. Poslední, co jsem na most přidal, je zábradlí z leptaného plechu, které mu dodalo jemnost a detail.

Řeka pod mostem sice stále ještě čeká na vodu, nicméně leckterá děva se už teď za mostem otočí a mlsně olízne…

Pokud jste se dočetli až sem, určitě máte výdrž si podobný most sami postavit. Když se povede, určitě se s ostatními podělte o zkušenosti a zážitky ze stavby. A když se nepovede, pořád je tu ta sekyra…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *